Jsou to drobná vrásčitá semínka, uložená v úhledných tobolkách. Jako koření a léčivo byl kardamom znám již starým Řekům a Římanům. U nás je jako samostatné koření méně známý. Největší oblibu měl a dosud má v zemích Orientu, kde je velmi používaným kořením a přidávají ho zde i do čaje a kávy.
Tento tropický, vytrvalý bylinný keř je blízce příbuzný zázvoru. Roste ve vlhkých pralesích v Indii, na Srí Lance, Sumatře a v Číně. Z tlustého podzemního oddenku vyrůstají vysoké lodyhy s podlouhle kopinatými listy. Později z téhož oddenku vyrůstají květonosné stvoly s krátkými hrozny květů. Plody jsou tobolky vejčité nebo podlouhé, které obsahují větší počet napříč vráskovaných semen.
Tobolky se těsně před dozráním odsřihují nůžkami, protože z úplně zralých tobolek lehce vypadávají semena. Sklizené tobolky se suší na slunci nebo v sušárnách. Usušené se vyčistí a roztřídí podle barvy a velikosti. Někdy se také síří nebo se tobolky mlátí a na trh přichází čistě vyloupané semeno.
Podle způsobu zpracování známe kardamom bělený a nebělený, celý nebo i mletý.
LÉČIVÉ ÚČINKY
Semena kardamomu mají silnou kafrovitou vůni a palčivou chuť. Obsahují 4 - 8 % silice kardamomové, 10 % oleje, pryskyřice a škrob.
VYUŽITÍ
Semena kardamomu se používají v cukrářství, pekařství, uzenářství, k výrobě silice, do nejrůznějších směsí koření, ale i v lékařství. Mají použití i v likérnictví, kde se přidávají např. do whisky.