Lidově se nazývá stoklasa nebo také třebule. Ve staročeské kuchyni byla "stoklasa" přidávána do tvarohových koláčů. Kromě zlepšení chuti měla odstranit i zažívací potíže z nadbytku kvasnic.
Kerblík pochází z jihovýchodní Evropy a jihozápadní Asie. I u nás je rozšířen planý kerblík, rostoucí v křoviskách, ale to, co se pěstuje jako naťová zelenina a zelené koření a co bylo pěstováno kdysi i u nás, je kerblík setý.
Kerblík patří do čeledi mrkvovitých rostlin a jeho lístky jsou velmi podobné listům kořenové petržele.
LÉČIVÉ ÚČINKY
Kerblík podporuje v lidském organismu trávení, je mírně močopudný. Obsahuje vitamíny, minerální látky a aromatickou silici.
VYUŽITÍ
Čerstvé listy příjemně kořenně voní a nať chutná nasládle. Kerblík se dá použít všude tam, kde petrželka.
Hodí se na saláty - nejlépe spolu s petrželkou a s estragonem, na obložené chlebíčky - nejlépe ve směsi s pažitkou a s celerovými listy, do vaječných jídel, polévek, k pečením a ke grilovaným masům a rybám. Je to dietní naťové koření do tvarohu, do bylinkového másla, do dušených zelenin.
Sušený jemně mletý kerblík se přidává do směsi koření na opékaná masa.