Dnes se bohužel mnoho druhů koření v zahrádkách již nepěstuje. Ale křen, snad právě pro svou velkou životnost, se udržel v našich zahrádkách dodnes. Dobře u nás roste poblíž potoků, i když to není naše původní rostlina. Pochází z jihovýchodní Evropy.
Křen byl uričtě v kuchyni používán již ve 12. století, možná i dříve.
LÉČIVÉ ÚČINKY
Křen obsahuje vitamín C. V čerstvém křenu je až 100 mg ve 100 g. Křen má i ještě jiné cenné hodnoty - je zásaditý, obsahuje dost draslíku, vápníku, hořčíku i železa, a tak se velmi dobře hodí k tučnějšímu masu, které je kyselinotvorné. Obsahuje dále hořčičnou silici a fytoncidy, omezující růst bakterií. V menších dávkách (dvě lžíce) je velmi prospěšný, povzbuzuje trávení. Působí rovněž dobře při otocích, zlepšuje dýchání. V lidovém lékařství se spolu s medem užívá proti dně a revmatismu. Ve velkých dávkách je dráždivý a může poškodit sliznice zažívacího traktu.
VYUŽITÍ
Křen používáme k nakládání zeleniny (okurky, červená řepa), čerstvě nastrouhaný křen podáváme k vařeným masům, uzeninám, k minutkám, můžeme jím ochutit hořčici, majonézu, dá se přidat i do tvarohových pomazánek, k rybám, do rozmanitých omáček. Velmi se doporoučuje k vejcím uvařeným natvrdo a k tvrdým sýrům.