Aromatická kůra stálezelených tropických stromů se odnepaměti používá jako oblíbené koření. Její původ byl v Evropě dlouho opředen tajemstvím. Postarali se o to arabští obchodníci, jejichž neuvěřitelné báchorky opakovali ve svých spisech i slavní mužové vědy starého Řecka a Říma.
Skořicová kůra je typické koření Starého světa. Pochází z asijských tropů. Rostla původně na indickém subkontinentě a v Číně. Zde byla také známá jako koření snad již 4000 let př. n. l. Jako léčivo a aromatická přísada do nápojů byla známa i starým Egypťanům. Skořici jako léku se ve starém Římě a Řecku přikládala velká moc.
Po nástupu kolonialistů - ať už to byli Portugalci, Holanďané, či posléze Britové - pěstování a obchody se skořicí byly monopolizovány. Neobešlo se to bez násilí a patřičných krutostí páchaných na místním obyvatelstvu, které se samozřejmě snažilo oplácet kolonizátorům stejnou mincí, jakmile se k tomu naskytla příležitost. Pro červenohnědé svitky voňavými silicemi nasáklé kůry vyteklo dost krve.
Původně se kůra loupala z planě rostoucích stromů, ale chamtiví "civilizovaní" Evropané postupně domorodce dali do pracovních táborů a stromy do plantáží.
Skořicovník má více botanických druhů. Velmi známý a také nejkvalitnější je skořicovník cejlonský. Stromy tohoto druhu jsou 6 - 10 m vysoké se světle zelenými listy s výraznou nervaturou. Listy i drobné nenápadné květy vydávají zvláštní příjemnou vůni. Kůra bývá šedohnědá až žlutošedá, hladká.
LÉČIVÉ ÚČINKY
Skořicová droga (Cortex Cinnamomi) má použití i v lidovém lékařství. Vyrábí se z ní skořicový olej, tinktura, sirup a různé aromatické vody. Používá se jako chuťové korigens, podporuje chuť k jídlu, zlepšuje trávení, působí proti nadýmání a zevně i proti revmatismu. Těhotné ženy by skořici neměly užívat příliš mnoho.
VYUŽITÍ
Skořice jako koření má hlavní použití zejména při přípravě sladkých pokrmů, do nejrůznějšího pečiva a cukrářských výrobků, při zavařování ovoce, v likérnictví, ale i v parfumérii. Používá se i do masitých pokrmů v kuchyni asijské, latinskoamerické, arabské, turecké, španělské, aj.
Silice skořicová má široké použití v potravinářském průmyslu a v kosmetice. Různé části skořicovníku dávají tři druhy silice: z kůry, z listů a z kořene. Silice obsahují eugenol a skořicový aldehyd cinnamal.