KOPR (Anethum graveolens)

KOPR (Anethum graveolens)

Kopr se pěstoval v Evropě už ve 3. století n.l. Staří Egypťané zaháněli koprem bolesti hlavy. Ve starém Římě byl kopr užíván jako bylina zvětšující sílu gladiátorů, neboť se jím třely svaly před zápasy. V době Karla Velikého se obecně rozšířil ve středí Evropě. A dodnes je to jedna z aromatických bylin, která přetrvala ze staročeských vonných rostlin. Snad i proto, že se tak snadno pěstuje a rozmnožuje samovýsevem. 

Kopr pochází z Orientu, z Íránu a z přední Indie. je to jednoletá okoličnatá rostlina z čeledi miříkovitých. Má velmi jemně dělené nitkovité listy, kvete žlutě. Kopr se dá pěstovat i v truhlíčku za oknem.

Kromě čerstvého kopru se dá použít i sušená nať dobře uzavřená v nádobkách, popřípadě kopr sterilovaný, v soli nebo kyselém nálevu.

 

LÉČIVÉ ÚČINKY

Semeno i nať obsahují silice, kumariny, flavonoidy, slizy, třísloviny, nať je bohatá vitamínem C, obsahuje ho kolem 130 mg ve 100 g. V lidském organismu podporuje kopr chuť k jídlu, působí proti nadýmání, má celkově uklidňující účinky, je mírně močopudný. V lidovém lékařství se používá pro zvýšení tvorby mléka, také údajně tiší škytavku a působí proti pohlavní podrážděnosti. 

Proti zažívacím potížím po česneku u některých lidí je vhodné do jídla přidávat kmín a koprové semeno. 

 

VYUŽITÍ

Jako  koření se používají celé rostliny (bez kořene). Koření se především mladou čerstvou natí nebo se používají i starší rostliny po odkvětu a to při nakládání zeleniny. Sušená nať a semeno kopru bývají často součástí kořenných směsí. Koprové silice se používá v parfumérii a při výrobě likérů. 

Koprová nať je velmi vhodná do okurkového salátu, lze ji přidat i do hlávkového, rajčatového a bramborového salátu. Dává se do tvarohových pomazánek, do omáček a polévek. Kopr se někde přidává do kysaného zelí nebo salátu z kysaného zelí. Koprové semeno se umleté přidává do okurkového, fazolového a zelného salátu. Celé rostliny kopru se přidávají k nakládané zeleniny (okurkám, cibulkám), koprová nať se přidává do bylinkového octa a do bylinkového másla. Používá se i do vaječných jídel (ztracená, plněná vejce), je vhodný i k rybám a k masům dušeným na bylinkové směsi.